Pohádky na hraní

Hledala jsem dobrodružnou knížku pro 8. letého kluka a jedno z doporučení mě dovedlo k Pohádkám na hraní.

Autorem knihy je nositel Ceny Hanse Christiana Andersena.

Řekněme, že se moderní pohádka potkala s dobrodružstvím a vzniklo 20 na sobě nezávislých příběhů s otevřeným koncem, doplněné ilustracemi Adolfa Borna.

První možný konec jsem vymýšlela já a pak Míra. V knížce autor nabízí  3 možné konce. Takže pokud nemáte rádi otevřený konec, dozvíte se, jak to celé dopadlo.

Text knížky je vystavěn tak, že ve čtenáři zvyšuje napětí. Konce příběhů jsou diametrálně rozdílné a vybízí k diskuzím nad řešeními, nad tím, jak hlavní postava ovlivnila to, co se jí stalo, zda se zachovala sobecky, pomohla ostatním, byla pasivní.

Není zde jednoznačně řečeno, že tohle je dobře a tohle špatně. A tím je celá knížka zajímavá.

Ukázka z kapitoly Taxi ke hvězdám

Pojďte si hrát: Přečtěte si úryvek z knihy (Když jsem tuhle kapitolu četla, Míra zajásal:,, To znám, to už jsem slyšel, to je o tom klukovi, jak hrál na píšťalku…”

Jakmile vyluštíte křížovku (odpovědi najdete ve výše uvedeném textu), zjistíte, v jaké zemi autor knihy žil.

Poštovní holub

Míra dělá výběrové řízení na poštovního holuba. To máte tak. V pondělí zanesete na poštu tři dopisy. Expresně je pošlete. A jeden přijde ve čtvrtek, druhý v pátek a třetí vůbec. Další pokus: V pondělí pošlete dva pohledy. Známka A. Jeden dorazí v úterý a druhý v pátek. A co je na tom ještě zajímavější – kluci bydlí vedle sebe 🙂 Čili pohledy doručuje stejná pošta. 

Tentokrát jsem využila pro klučičí luštění knihu, která má super pracovní listy na posílení finanční gramotnosti.

Luštění pro babičku

,,Babi, tak jsem si říkal, že vlastně ty jsi na tom z rodiny nejhůř.” ,,Proč si to myslíš?” ,,No protože ty chystáš tajemství, křížovky a luštění pro mě. Já pro Roberta a pro tebe nikdo. A tak já pro tebe něco vymyslím.”

Když jsme se vrátili od vnoučat, šla jsem hledat dárek, který jsem měla pro Roberta připravený a nemohla jsem si vzpomenout, kam jsem ho schovala. Na skříňce v ložnici ležel zapomenutý papír z Mirečkovy tvorby a na něm vzkaz: Dárek je v mrazáku. A co myslíte? Nebyl tam 😀

Tentokrát o babičce

Karty Lucie Ernestové nám přichází do rukou ve chvílích, kdy je potřebujeme. Kdy hledáme odpovědi na naše otázky. Dnes byl právě ten den. Budu opouštět školu, ve které jsem šťastná. Práci, kam chodím ráda. Budeme se brzy loučit s Prahou, kterou jsme si zamilovali. A já si pořád kladu různé otázky, proč se mi to děje. Vnitřně to vím, jen pořád se sebou nějak bojuji. Dnes jsem dostala dvě karty, které mi pomohly, abych se v sobě lépe zorientovala.