Byla jsem u rodičů, mamka otevřela šuplík s hračkami pro pravnoučata. A ejhle, vykoukly na mě křížovky a vějíř se zvířátky. Mrkla jsem na web malého prince a koukám, že už jsou to dva roky, co jsme je s Mírou začali luštit.
Tak teď čekají na Toníčka. Už se těším. Toník určitě taky, jen o tom zatím neví :-D.
Nádherný sobotní den. Lanškrounská kopa. A jdeme společně do Pohádkového lesa. ,,Míro, koukej, vlk a Karkulka. Chceš se s nimi vyfotit? Bojíš se?” ,,A čeho babi?” Robert ke mně: ,,No ty se k němu moc nepřibližuj.” Já: ,,Proč?” Míra: ,,Babi, tys zapomněla, koho vlk sežral?” Vlk: ,,Žeru babičky.”
Cestou do Pohádkového lesa Míra hrál Bingo na výlety. Příště si ho necháme na cestu zpět. Motivace dojít do cíle klesala a klesala. A ,,Už tam budem?” Po sto padesáté…