Pohádky z cukřenky

Pro milovníky matematiky opět jedna báječná kniha, s milými ilustracemi, Pohádka z cukřenky  

Stejné nadšení jako u knížky Kočka v zemi čísel.

Myslím, že tento typ knížek nebudu číst před spaním, protože to nadšení z násobilky, které jsem s Mírou zažila v devět hodin večer, je nesdělitelné. Násobil zpaměti až do čísla 40 320, pak si běžel pro kalkulačku, že už 40 320 x 9 nespočítá. V knížce objevil jiný způsob výpočtu, který ho fascinoval, tak si ho prostě musel zapsat a vyzkoušet. Ta slast, když zjistil, že čísla, která mezi sebou násobí, může libovolně přehazovat. A poprvé (myslím) slyšel slovo faktoriál. Ještě, že ho nechtěl vysvětlit. Mám čas to prostudovat.

Kočka v zemi čísel

Dostala jsem tip na knihu pro děti, které fascinují čísla a které řeší nekonečno. Kniha Kočka v zemi čísel je opravdu výborná, pochopitelná i pro druháčka. Míra poslouchal s velkým zaujetím. Diskutoval, předvídal, snažil se pochopit princip zlomků. V knížce jsou i pěkně zpracované ilustrace, které tedy neviděl, protože jsme ji četli při našem pravidelném večerním čtení, ale dodatečně je uvidí 🙂

Pojem sudá a lichá čísla Míra chápal ještě před vstupem do školy, přišel na to sám úvahou, kterou popsal svými slovy: ,,Některá čísla prostě nemají prostředek.”

A následovalo další napínavé čtení, tentokrát se ta báječná kniha jmenuje Pohádka z cukřenky.

Krása starých knih

Pustila jsem se do úklidu knihovny, některé knihy pošlu do světa. Několik pokladů jsme s Mírou přečetli za pár dnů. Jazyk nadčasových příběhů v těchto knížkách je srozumitelný i dnešnímu dítěti. Nutno přiznat, že některým výrazům pana Nepila jsme tedy nerozuměli ani jeden, ale to nevadí, význam se dal dohledat a cesta za novým poznáním světa se otevřela. 

Makového mužíčka jsem dočítala o podzimních prázdninách. Kluky velmi zaujala ilustrace nahatého makového miminka.

Honzík: ,,Kámo, ty jsi někdy viděl nahatýho bráchu?” Míra: ,,Jasně, vždycky, když ho maminka přebaluje.” Honzík: ,,Cožé? Takže moje máma viděla moje mezi? Nééé…”

Nové pohádky o dopravních značkách

Knížka mě při prvním čtení vůbec nezaujala. Ale na tom nezáleží. Míra se k ní vrací už snad po desáté. 20 příběhů o 20 dopravních značkách a závěrečný kvíz ověřující znalost značek ho natolik fascinuje, že nás čeká výlet do Českých Budějovic. Tady totiž jezdí v podzemí skřítek na malinkém kole a vesele si zpívá. Dětského čtenáře knížka evidentně nadchla 🙂

Při čtení kapitoly První auto v Kocourkově jsem dostala otázku, zda opravdu existuje Kocourkov. A máme nový cíl pátrací mise 🙂 V kapitole O strachu jsme debatovali, že kdyby panáček na značce zákaz vstupu chodců stál a nevypadal, že jde, tak by to děti dřív pochopily. A závěrečném kvízu Míru pobavila jedna z možných odpovědí u značky děti – utíkej rychle. Mně přišlo vtipné (v této souvislosti) , že tahle značka je před školou

Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my

Miloš Kratochvíl je autorem této krásné knížky s vánoční (i adventní tematikou). Četli jsme ji v červenci a vůbec nám to nevadilo 🙂 Text vyvolal velmi, velmi důležitou a vážnou otázku, při které jsem se vnitřně orosila :-). Knížku doporučuji: laskavý text, vtip, dětské vidění světa, milé ilustrace. 

,,Vyběhl jsem před dům a začal jsem chytat vločky na jazyk. První vločky jsou nejlepší. Jsou strašně dobé. I když nemají žádnou chuť. To mi na nich právě chutná!”

,,Asi jste se řádně postili, když vidíte zlaté prase, co?” zářil pan Vrána. A do toho se zase zapletla modlitba paní Vránové: ,,Bože, Bože! On natřel našeho Gustíka zlatou barvou na jmelí! Co si o něm ta němá tvář pomyslí?!”