Webinář

Jsme na pískovišti. A já volám na vnoučka, že už musíme domů, že mám za chvíli webinář. Je mu šest a rozumí, po svém, slovu webinář >>. Líbí se mu tato technologie, a to ještě netuší, že o několik měsíců později bude touto formou sám vzděláván už v první třídě. 

Tentokrát dělám technickou podporu, nepřednáším, takže může ke mně na klín a být se mnou. Okamžitě se začne vybavovat s paní lektorkou a všimne si, že Lenka (lektorka) má za sebou na tapetě obrázek jeho oblíbeného autíčka.  Jakmile vypnu kameru, chce papír a pastelky a prý chce Lence poslat dopis. A skutečně vše dotáhneme až ke schránce, kterou musí sám najít na naší badatelské výpravě. A za několik dní má další radost, protože mu do jeho schránky přijde pohled od Lenky.

Pusinky

Každý večer si čteme pohádku. Chvalořečím mobilu, že existuje. Dělí nás přes 200 km, přesto se můžeme pravidelně večer slyšet, povídat si a číst si. Po každém čtení si posíláme pusinky. Je to docela dlouhý proces a parádní večerní rituál. Nejdřív musíme pusinku popsat, jaká je, na čem jede, kolik jich je a pak říct MLÁÁÁÁSK . To je něco, jako start, kterým pusinku posíláme do světa. K posílání těchto krásně barevných a rozpustilých pusinek inspirovala Mirečka jeho maminka, která mu poslala veselou pusinku, když byl u nás, jak on říká, na prázdninách. Tak se mu to zalíbilo, že už několik let vymýšlíme nové a nové pusinky.

Jaké mohou být pusinky?

Jede na šnečkovi, takže bude děsně pomalá.

Dnes poletí tryskáčem, buď babi připravená, ať ji chytíš?

A jaké má kalhotky? Červené s bílými puntíky. Ale babi, tahle je celá zelená, ta, co přiletěla. Tak to se asi cestou umazala.

Dnes posílám milion šest set padesát osm pusinek. Dej pozor, ať se k vám vejdou. Když tak si je dej i do obyváku.

Babi, ona je ta pusinka za oknem a nemůže se dostat dovnitř, otevři jí okno, ať jí není zima.

Dnes je to pusinka lechtací. Tak já si ji dám pod polštář, aby na mě nemohla.

Příklad rozhovoru:

„Mirečku, dnes nejsme v Praze, jsme v Broumově, tak za tebou letí pusinka Broumovačka. Má odřené kolínko, spadla ve skalách.“ V telefonu bylo dlouho ticho. Ptám se: „ Jsi tam?“ „ Ano, čekám na tu pusinku. Jó, už je tady, představ si, ona to popletla a šla nejdřív z Broumova do Prahy, pak šla do Krasíkova, no tak to je jasný, to měla dlouhou cestu. Kolik vlastně ušla kilometrů“ „ Teda, to teď nevím.“ „ Tak se koukni na internet, ale hned, ne až zítra, já to nutně potřebuju vědět.“

A další komunikace:

Já: Mirečku posílám ti pusinku, dnes jede na čtyřkolce.

Mireček: Babi, to bude pomalá.

Já: Ale dojede.

Mireček: Dobře

Já: Tak co, už je u tebe?

Mireček: Ne, on jí došel benzín a není ještě na benzince. Zkus to vyřešit.

Já: Tak zavoláme Filipovi. Haló, Filipe, potřebujeme pomoct. Došel benzín. Dobře, pomůžu.

Miri, už jede.

Mireček: Babi, má prý poruchu. Zkus to vyřešit.

Já: Haló, je to, prosím, asistenční služba? Potřebujeme pomoct. Pusinka má porouchanou čtyřkolku. Už jedeme. Aha prasklo kolo. To vyřešíme. Miri, už jede.

Mireček: Babi, stojí v koloně. Havárka. Zavolej policii.

Já: Miri, policie je na místě, Pusinka bude čekat.

Mireček: Zkus to vyřešit.

Já: Haló, Roberte, potřebujeme mapy. Jasně, máš, Pusinko, mobil a internet? Tak si nainstaluj aplikaci i s objížďkami. Miri, už jede.

Mireček: Babi, on jí ten mobil spadl do vody.

Já: No tak to už jí nepomůžu. Nevím, kde je.

Mireček: Pošli Filípka (pejsek), on ji najde.

Já: Filipku, zaveď Pusinku za Mirečkem.

Mireček: Babi, už je tady.