Opět jsme se společně krásně užili. Co jsme všechno zažili? Sluníčko, teploty 25 stupňů a také nulu a chumelení.
Enča si okamžitě po příjezdu Míry zabrala nový pelíšek.
První jízdy na kolečkových bruslích.
Prošli jsme si starý Spořilov, o kterém jsem si nedávno četla v cca 100 let starém časopise. Místo má úžasnou atmosféru. Došli jsme do Geoparku Akademie věd ČR. Míra zde našel tři putovní kamínky. Čtvrtý pak v Milíčovském parku. Viděli jsme první jarní krokusy a fialky – nádhera. Kameny lesklé jako sklo, kámen mudrců, broukoviště. Za zmínku stojí i jízda na kočárku bez držení kohokoliv z prudkého kopce na Roztylské náměstí. Tady jsme si dali první letošní točené pivo a naprosto skvělou malinovku.
Klučičí hraní, kterému prý já vůbec nerozumím.
Vymysleli jsme novou techniku čištění zubů.
Upekli jsme beránka.
Čteme knížku Dobrodružství pana Kolečka a museli jsme se zajet podívat na Hvězdu na Bílou horu a na Vypich, kde píchnul autobus Šemík (z knížky) kolo. Ještě se tam musíme vrátit a prozkoumat více toto krásné místo.
Navštívili jsme Zoopark Milíčov. Bylo to úžasné.
Milíčovský park
Oslavili jsmemůj svátek. ,,Babi, přeju ti hodně kamarádů a hodně lásky.”
Nechyběla velikonoční pomlázka.
První letošní zmrzlina a výlet na letiště. Zmrzlinu jsme ochutnali také na náměstí Míru, tam je fakt skvělá. Byl otevřený kostel sv. Ludmily a barevnými sklíčky v oknech procházelo krásné jarní sluníčko.
První jarní válení 🙂
Mireček si pro sebe chystal snídani.
Cesta na veterinu a péče o nemocného pejska i návštěva v autoservisu s ,,nemocným,, autem – i to se může stát dobrodružstvím.
Zahráli jsme si v Hostivaři stopovací hru Ztracená škola. Luštění nám dalo dost zabrat, ale zvládli jsme to. Osvědčení a průkaz detektiva kanceláře je doma 🙂 Sotva jsme přišli domů, začalo chumelit a tím nám skončily prázdniny. Panenka se schovala, vykoukl panáček.
