Byli jsme na výstavě o modrotisku. Je na lanškrounském zámku a váže se ke krásné knížce Apolenka z modrotisku. Knížka je velmi zdařile ilustrovaná, vazba v látce, písmo vhodně zvolené, text laskavý a poučný zároveň. Prostě a zkrátka jsem ji musela koupit.
A jak si tak čteme a čteme a já si popíjím kafíčko, najednou Míra rozhodí rukama (něco musí radostně se silnou emocí ukázat) a hrnek kafe letí (ani jsem netušila, že takto může kafe lítat) obyvákem. A v hnědých cákancích přistává na koberci.
Když jsem vyprávěla kolegyni v práci zážitek, řekla: ,,Tak to sis vlastně vytvořila barvotisk na koberci.”
A mně se dost ulevilo. Stačí se podívat na svět z jiného úhlu.
