Jsme na dětském hřišti, Míra se vždy okamžitě s každým seznámí. Začne tedy s partou kluků sjíždět kopec. Já si ve stínu čtu. Najednou přijde s pláčem a s otázkou: ,,Babi, proč jsou starší děti na ty malé zlý?”
Rubrika: Letní prázdniny 2021
Ježíšek
,,Babi, na něco se tě zeptám o Ježíškovi, ale řekneš mi pravdu. Opravdickou. Ne to, co se říká dětem, slibuješ?” Vážné dětské oči a nesmlouvavý výraz mi daly najevo, že není vyhnutí. ,,No, dobře, když to budu vědět.” Trošku jsem kličkovala.
,,Babi, já mám podezření, že Ježíšek dárky kupuje, že je nevyčaruje, je to pravda?”
Dost se mi ulevilo.
Otázku zřejmě položil pod vlivem našich společných knižních chvilek.
Na úžasnou knihu pana Kratochvíla jsem nezanevřela. Určitě ji přečteme ještě jednou o Vánocích.
Sprosté slovíčko
Je červenec, prázdniny. Už několikátý den venku leje jako z konve. V otevřených dveřích na terasu stojí Robert, vedle něj Míra a pozorují déšť.
Robert: ,,Močí a močí.”
Míra: ,,Robi, to další slovíčko, prosím, vůbec neříkej.”
Rozesměju se.
Míra: ,,Nešlo by to aspoň jeden den bez těch sprostých slovíček?”
Cesta výtahem
Denně jsme použili výtah v průměru 5X. Cestou dolů Míra vystupoval v 1. nebo ve 2. patře a pak doběhl pěšky. Cestou nahoru obdobný scénář. Zkoušel, jak rychle to zvládne, zda to sám vůbec zvládne a jestli na mě stihne vybafnout. První den – pohoda, druhý den – pohoda, třetí den – začínám cítit vnitřní nervozitu, čtvrtý den…14. den 🙂 🙂
A tak (ne)smírně zkoušel moji trpělivost. Když jsem viděla tu bezelstnou radost v jeho očích, musela jsem přehodnotit svůj postoj: vždyť nás to jen zdržuje (A kam jsme vlastně spěchali?), taková blbost (Pro Míru osobní vítězství a posouvání hranic.), obtěžují mě nepříjemné pípající zvuky při otvírání výtahu (Zkusím to nevnímat.)
Míra vědomě a rád vystupoval ze své komfortní zóny a mně se tu mou zaběhnutou nechtělo opustit.
Je po prázdninách – Míra odjel a já bych mohla jet rovnou do 7. patra. Nostalgicky jsem zmáčkla i 6.
Konec první třídy
Medvídka Wrr máme doma. Oba díly i plyšáka. Je to krásné čtení. A protože zítra končí škola a to se sluší oslavit, čeká na Mirečka překvapení.
Oficiální verze, která bude v knize.
Pracovní verze, kterou v archivu uložíme. Puritáni dále nečtou.
A zítra začínají co? Práááázdninýýý.
“A babi, proč jsou prázdniny tak dlouhý? Mně se bude stýskat.”
Medvídek Wrr i netopýr Warren jsou pořád s námi >>
Aby prázdniny nebyly prázdné
Prázdniny se blíží, a přestože mě události minulých měsíců učily, že se téměř nic nedá plánovat, propadla jsem už horečce chystání 🙂 Slíbila jsem, že napíšu článek na Učitelnici a tím jsem si utřídila myšlenky.
V knihovně jsem si vypůjčila spoustu, ano spoustu, knih. Co kdybychom to stihli přečíst? Knižní stánek je v těsném sousedství restaurace s tankovým pivem.
Nahrávku jsem pořídila až doma. Pravda, v restauraci jsem si ukázky, z krásné knihy Zdeňky Jordánové Sirínek se vrací, přečetla.
Na cesty autem, nebo jako kulisu při stavění z kostek, máme připraveny audioknihy.
Jednou jsme poslouchali v autě housle pana Svěceného a Míra to glosoval: “To je nádherná hudba.” Takže s námi opět bude cestovat i toto CD.
Přikoupila jsem nové hry.
A vytvořila jsem i svoje nové prázdninové. Podrobně se s mým tvořivým prázdninovým nadšením lze seznámit zde >>
Naše nová zábava. Samozřejmě, že na střeše bude kamera a budeme nahrávat záznamy. Pokud vydržíte sledovat nahrávku do konce, zjistíte, zda auto vyjelo kopec s trávou a ještě něco 🙂
Mám představu, že si budeme psát deník, možná i namlouvat audiodeník. Samolepky jsou připravené.
Krásné samolepky do prázdninového deníku a na dopisy dorazily.
A budeme psát dopisy a pohledy. A pečetit 🙂