Ježíšek

,,Babi, na něco se tě zeptám o Ježíškovi, ale řekneš mi pravdu. Opravdickou. Ne to, co se říká dětem, slibuješ?”  Vážné dětské oči a nesmlouvavý výraz mi daly najevo, že není vyhnutí. ,,No, dobře, když to budu vědět.” Trošku jsem kličkovala.

,,Babi, já mám podezření, že Ježíšek dárky kupuje, že je nevyčaruje, je to pravda?”

Dost se mi ulevilo. 

Otázku zřejmě položil pod vlivem našich společných knižních chvilek. 

Na úžasnou knihu pana Kratochvíla jsem nezanevřela. Určitě ji přečteme ještě jednou o Vánocích.

Cesta výtahem

Denně jsme použili výtah v průměru 5X. Cestou dolů Míra vystupoval v 1. nebo ve 2. patře a pak doběhl pěšky. Cestou nahoru obdobný scénář. Zkoušel, jak rychle to zvládne, zda to sám vůbec  zvládne a jestli na mě stihne vybafnout. První den – pohoda, druhý den – pohoda, třetí den – začínám cítit vnitřní nervozitu,  čtvrtý den…14. den 🙂 🙂

A tak (ne)smírně zkoušel moji trpělivost. Když jsem viděla tu  bezelstnou radost v jeho očích, musela jsem přehodnotit svůj postoj: vždyť nás to jen zdržuje (A kam jsme vlastně spěchali?), taková blbost (Pro Míru osobní vítězství a posouvání hranic.), obtěžují mě nepříjemné pípající zvuky při otvírání výtahu (Zkusím to nevnímat.) 

Míra vědomě a rád vystupoval ze své komfortní zóny a mně se tu mou zaběhnutou nechtělo opustit. 

Je po prázdninách – Míra odjel a já bych mohla jet rovnou do 7. patra. Nostalgicky jsem zmáčkla i 6.

Konec první třídy

Medvídka Wrr máme doma. Oba díly i plyšáka. Je to krásné čtení. A protože zítra končí škola a to se sluší oslavit, čeká na Mirečka překvapení. 

Oficiální verze, která bude v knize.

Pracovní verze, kterou v archivu uložíme. Puritáni dále nečtou.

A zítra začínají co? Práááázdninýýý.

“A babi, proč jsou prázdniny tak dlouhý? Mně se bude stýskat.”

Aby prázdniny nebyly prázdné

Prázdniny se blíží, a přestože mě události minulých  měsíců učily, že se téměř nic nedá plánovat, propadla jsem už horečce chystání 🙂 Slíbila jsem, že napíšu článek na  Učitelnici  a tím jsem si utřídila myšlenky.

Klikni na mě :-)
Klikni na mě 🙂

V knihovně jsem si vypůjčila spoustu, ano spoustu, knih. Co kdybychom to stihli přečíst? Knižní stánek je v těsném sousedství restaurace s tankovým pivem. 

Nahrávku jsem pořídila až doma. Pravda,  v restauraci jsem si ukázky, z krásné knihy  Zdeňky Jordánové Sirínek se vrací,  přečetla.

Na cesty autem, nebo jako kulisu při stavění z kostek, máme připraveny audioknihy.

Jednou jsme poslouchali v autě housle pana Svěceného a Míra to glosoval: “To je nádherná hudba.” Takže s námi opět bude cestovat i toto CD.

Přikoupila jsem nové hry.

A vytvořila jsem i svoje nové prázdninové. Podrobně se s mým tvořivým prázdninovým nadšením lze seznámit zde >>   

Klikni na mě 🙂
Klikni na mě 🙂
Klikni na mě 🙂

Naše nová zábava.  Samozřejmě, že na střeše bude kamera a budeme nahrávat záznamy. Pokud vydržíte sledovat nahrávku do konce, zjistíte, zda auto vyjelo kopec s trávou a ještě něco 🙂

Mám představu, že si budeme psát deník, možná i namlouvat audiodeník. Samolepky jsou připravené.

Krásné samolepky do prázdninového deníku a na dopisy dorazily.

A budeme psát dopisy a pohledy. A pečetit 🙂