Ze života Šťastné planety

in

Laskavá setkání

Inspirativní dubnová setkání s laskavými lidmi, kteří v sobě nosí lásku ke knihám, českému jazyku, lidství – a umí se svou přirozenou skromností předat dál nadšení, zkušenosti a prostě s nimi pobýt bylo samo o sobě zážitkem.

O všech zvířatech – knížka, která vznikla z večerních vyprávění mámy a syna. Kromě humoru a vtipu přináší i skrytá či jasně pojmenovaná poselství pro spokojený člověčenský život. I my jsme s Mírou měli naše večerní vypravování – škoda, že jsem si ho nenatáčela. Často k nám létaly pusinky 

A mnoho večerů jsme si vymýšleli pohádky o Dášence

 

Díky povídání Tamary Klusové a Alfréda začal Míra psát svou – už druhou knihu a plánuje její tisk i distribuci 🙂

Knížky Pavla Čecha jsou u nás jedny z nejoblíbenějších. Spojení poetických ilustrací, ve kterých je skryta spousta dalších příběhů a milého, laskavého českého jazyka. Pavouček Čenda a Pepík Střecha – top knihy. Za mě ještě O klíči

Když Míra končil druhou třídu, napsal mu Robert do knížky Velké dobrodružství Pepíka Střechy věnování. A letos k němu přibylo i věnování autora.

in

Šifry

Šifrování a rébusy jsou u nás častým společníkem. Oprášila jsem materiál, který vznikl před cca dvěma lety, když Míru začínala zajímat abeceda. Dnes jsme všichni tři seděli u stolu a vymýšleli jsme si příběhy.

Díky Mírovi jsem si uvědomila, že mám značné mezery v porozumění zadání úkolu. A co vymyslel Míra? ,, No, prostě si tam zapomněli aktovku.”

in

Kouzelný sliz

Skvělá kniha. Fakt že jo. Že já jsem do toho knihkupectví s Mírou šla.  Padnul na ten pokus celý kukuřičný škrob a potravinářské barvivo. Jak to vypadalo v kuchyni a jak vypadal Míra, to ani nemusím popisovat. 

Na další kouzelný lektvar potřebuje lepidlo a oční čočky.

Když už byla barva i na novém ubruse, začala jsem hudrovat. ,,Babi, prosím tě, ty snad nerozumíš dětské hře.”

in

Jak se plní dětské sny

Mnohokrát, takříkajíc nepočítaně, jsme četli knížku Nové pohádky o dopravních značkách. Knížka nás doprovází literárními toulkami již několik let. Mírova nejoblíbenější kapitola – Maličký cyklista – byla zdrojem dětského přání. Chtěl se podívat do Budějovic, kde bydlí skřítek a poslechnout si, jak si v kanále radostně píská a zpívá, když jezdí na kole.

 

To jsme se jednou vraceli z Brna z výletu a ještě ve vlaku jsme začali plánovat další. Míra oživil svůj sen o Budějovicích a skřítkovi. Ale – jak najít to správné místo, kde skřítek bydlí? ,,Babi, napiš panu spisovatelovi, ten to bude vědět.” Někde za Blanskem mi Míra diktoval dotaz, protože email na pana spisovatele jsme opravdu našli. A on nám za malou chvíli opravdu odpověděl a prozradil tajemství:

Skřítek se objevuje v dětských snech, tam se s ním může setkat!

Míra byl nadšený, ale povídá: ,,Takže vlastně zase nevím, kde bydlí. Zjistíme, kde mají v Budějovicích údržbáře.” (Ten totiž skřítkovi kolo vyrobil a jako jediný skřítka viděl)

A protože plnění snů je jedna z kouzelných vlastností babiček, za podpory dědečků, vypravili jsme se do Budějovic.

Týden před plánovaným příjezdem jsem poslala do penzionu pohled. Děkuji moc Lindě. Nakreslila kouzelného skřítka. Majitelka penzionu pohled nechala na pokoji, takže, když jsme přijeli, ležel na stole! Míra byl nádherně překvapený. 

Ještě večer, po příjezdu, jsme hledali kašnu, bludný kámen i kanál. Skřítek tam skutečně byl. Míra ho slyšel. Obešel víc kanálů a v tom jednom, v tom správném, si skřítek zpíval.