Rubrika: Hlášky
Domácí úkoly
,,Babi, pojď mi podepsat úkol. To budeš koukat, zkouším, jak se dá psát poslepu. Jo a jsem zvědavý, co mi na ten vynález řekne Robert.”
Staré maso
Jdeme od autobusu, hustě sněží. Míra si natáhne nákrčník tak, že si téměř zakryje brýle. Říkám: ,,Až ucítíš ránu, tak to jsi právě vrazil do sloupu.” Za chvíli ucítím lehký náraz. ,,Jo pardon, spletl jsem si tě se sloupem,” a šibalsky kouká. Komentuji situaci: ,,Aspoň to nebyl tvrdý náraz.” ,,No, babi, ale ty už seš tak stará, že ti tvrdne maso.”
Jak se Šemík spavnul
Každé pondělí doprovázím Mirečka na kroužek minecraftu. Čekám na něj, a tudíž slyším, jak a o čem čem se děti baví. Popravdě, moc jim nerozumím. Mluví totiž pro mě naprosto nesrozumitelným jazykem. Jejich nadšení je ale zcela patrné, No a tak si jednou odpoledne jdeme po lanškrounském náměstí. ,,Babi, jak se tohle náměstí jmenuje?” ,,Aloise Jiráska.” ,,Jó, to je ten, jak se mu Šemík spavnul do Vltavy?”
Máš problém
Já (významně),,Míro.” Míra: ,,Ano, babi?” Já: ,,Máš problém.” Míra: ,,Fakt? A jakej, že o ničem nevím.” Já: ,,Začínám se přerážet o tvoje roztahané hračky.” Míra: ,,Babi, poslouchej se, co říkáš. Já nemám problém, to je tvůj problém.” Já: ,,Dobře, tak to ukliď, ať se můj problém nestane tvým problémem.” Míra: ,,Babi, klid. To se uklidí, dej mi čas.”