Jak se Šemík spavnul

Každé pondělí doprovázím Mirečka na kroužek minecraftu. Čekám na něj, a tudíž slyším, jak a o čem čem se děti baví. Popravdě, moc jim nerozumím. Mluví totiž pro mě naprosto nesrozumitelným jazykem. Jejich nadšení je ale zcela patrné, No a tak si jednou odpoledne jdeme po lanškrounském náměstí. ,,Babi, jak se tohle náměstí jmenuje?” ,,Aloise Jiráska.” ,,Jó, to je ten, jak se mu Šemík spavnul do Vltavy?”

Máš problém

(významně),,Míro.” Míra: ,,Ano, babi?” Já: ,,Máš problém.” Míra: ,,Fakt? A jakej, že o ničem nevím.” : ,,Začínám se přerážet o tvoje roztahané hračky.” Míra: ,,Babi, poslouchej se, co říkáš. Já nemám problém, to je tvůj problém.” : ,,Dobře, tak to ukliď, ať se můj problém nestane tvým problémem.” Míra: ,,Babi, klid. To se uklidí, dej mi čas.”