A jak si tak čteme a čteme a já si popíjím kafíčko, najednou Míra rozhodí rukama (něco musí radostně se silnou emocí ukázat) a hrnek kafe letí (ani jsem netušila, že takto může kafe lítat) obyvákem. A v hnědých cákancích přistává na koberci.
Když jsem vyprávěla kolegyni v práci zážitek, řekla: ,,Tak to sis vlastně vytvořila barvotisk na koberci.”
A mně se dost ulevilo. Stačí se podívat na svět z jiného úhlu.