Moudrost a chytrost

,,Babi, které zvířátko v lese je nechytřejší?” ,,Sova?” ,,Myslím, že medvěd. Pamatuješ na tu pohádku, jak medvěd rozsoudil zvířátka?” ,,No, ale říká se, že nejmoudřejší v lese je sova.” ,,Babi, moudrý neznamená chytrý, to je úplně něco jiného. Ten, kdo je chytrý, nemusí být moudrý. To je jako u lidí. Ten, kdo někomu ubližuje a nemá lidi rád, není přece moudrý.”

Štěpán

Člověk může ve svém životě potkat více malých princů. A může jim být 5, 50 nebo 17 –  jako Štěpánovi. A Štěpán psal a dopsal a vydal knihu. Do věnování mi napsal: ,,po všech těch letech tě konečně vítám ve svém světě..” Nikdy jsem fantasy nečetla, ale teď ČTU a málem jsem přejela stanici, jak jsem se začetla :-). Kapitola, ve které hlavní hrdina leze do studny, byla pro mě silným emočním zážitkem. Se Štěpánem se potkáváme ve škole. Dnes jsem četla jeho verše. Myslím, že o něm ještě v budoucnu uslyšíme.

Pokusila jsem se o ukázku z úvodní kapitoly. Prozkoumejte Štěpánův web a nezapomeňte si na jeho stránkách pustit video. 

Nové pohádky o dopravních značkách

Knížka mě při prvním čtení vůbec nezaujala. Ale na tom nezáleží. Míra se k ní vrací už snad po desáté. 20 příběhů o 20 dopravních značkách a závěrečný kvíz ověřující znalost značek ho natolik fascinuje, že nás čeká výlet do Českých Budějovic. Tady totiž jezdí v podzemí skřítek na malinkém kole a vesele si zpívá. Dětského čtenáře knížka evidentně nadchla 🙂

Při čtení kapitoly První auto v Kocourkově jsem dostala otázku, zda opravdu existuje Kocourkov. A máme nový cíl pátrací mise 🙂 V kapitole O strachu jsme debatovali, že kdyby panáček na značce zákaz vstupu chodců stál a nevypadal, že jde, tak by to děti dřív pochopily. A závěrečném kvízu Míru pobavila jedna z možných odpovědí u značky děti – utíkej rychle. Mně přišlo vtipné (v této souvislosti) , že tahle značka je před školou

Byl jsem za Jiráskem

Jsme na prázdninách v Broumově. Čteme opět  Macha a Šebestovou a Míra se dozví, že Jirásek bydlel v Hronově, což je z Broumova kousek a nutně se potřebuje do Jiráskova domečku podívat. Rodný dům jsme prošli dvakrát, prošmejdili jsme muzeum a zašli i na hřbitov k hrobu Jiráska.

Když jsme se večer vrátili domů, Míra vyběhl na zahradu a povídá sousedovi Martinovi: ,,Čau, sousede.” Martin: ,,Čau, Míro, tebe jsem tu celý den neviděl, kdes byl? Na koupališti?” ,,Ne, byl jsem se kouknout za Jiráskem.”

V parku je Jiráskova socha. Míra si v knihobudce, která je tady opravdu nádherná, vybral knížku a koupenou plácačku na mouchy využil jako hůlku. Při focení zaujal ,,postoj ala Jirásek”.  ,,Miri, ty budeš jednou spisovatelem.” ,,Ne, já na takový věci nemám čas, já budu zachránce a zachráním svět.” Přesto by tu nějaké literární pokusy už byly 🙂