Otázky

Jsou jarní prázdniny. A já jsem dostala snad milion otázek A malý princ nikdy neupustil od otázky, kterou položil. Chcete- li, hledejte i vy odpovědi 🙂 

  1. Jaké je nejhlubší moře?
  2. Jak se jmenuje nevětší a nejhlubší oceán?
  3. Proč je voda v moři slaná?
  4. Je pravda, že Britanick byl sešrotovaný?
  5. Jak je dlouhý most mezi Dánskem a Švédskem?
  6. Kolikrát člověk za den mrkne? Kolikrát za den prdne?
  7. Je pravda, že jídlo může lézt ušima?
  8. Proč lidé umírají?
  9. Která země má hodně podobnou vlajku, jako má Česká republika?
  10. Proč lidi vymysleli války?
  11. Jak dlouho žije nejstarší člověk na planetě?
  12. … a další a další…

Mám pocit, že nejvíc otázek přichází těsně před usnutím. Příklad jednoho večera: ,,Babi, narval žije na severu ve studené vodě? Kolikátý je písmenko O v abecedě? Je mýval býložravec? Chceš vědět, do kolika umím počítat anglicky? Proč vůbec existují různé jazyky?” Neodpovídám. ,,Babi, seš živá?” ,,Jo, ještě jo. Nic neplánuju.” ,,Ale já nemyslím, jestli seš mrtvá, ale jestli spíš.” ,,Jo.” ,,Jak můžeš spát, když se mnou teď mluvíš?” ,,Míro?! Už musíme spát.” ,,Ach jo, tak už mlčím.”

Jak ukrást medvěda

Mireček nakreslil mapu. Po cestičkách byly domečky, každý domeček označoval jedno kolo. Míra s Robertem měli ukrást plyšového medvěda, kterého jsem hlídala já. Domluvili si taktiku, že mě Robert zabaví a Míra se bude pokoušet medvěda vzít. Nakonec se jim to vždy podařilo 🙂 Jsou prostě jarní prázdniny a každý den nám Míra připravuje úkol 🙂

A klade spoustu otázek 🙂

Pedagogický talent

Mireček vytvořil hru pro mě a pro Roberta. Když nám vysvětloval pravidla, ohradila jsem se, že moje příklady jsou těžší. ,,Babi, přece víš, že Robertovi to vůbec nejde, pořád dělá chyby, musí to mít lehčí, aby to zvládl.” Pak, když viděl, že počítám rychleji, povídá: ,,Babi, počkej chvíli, dej mu náskok, jinak to nemá cenu.” A takové soutěže máme každý den, celé jarní prázdniny. Asi se inspiroval vánočními prázdninami.

 

Znáte hru – Jak ukrást medvěda? Inspirujte se zde>>

Dorazil nám balíček

V zásilkovně na nás čekal balíček. Míra ho celou cestu nesl se slovy: ,,Babi, ty jsi přece starší a nemůžeš si odebírat síly.” Dorazily další knížky na naše večerní čtení po telefonu. 

Jedna knížka byla pouze v jednou exempláři a okamžitě se stala středem Mírova zájmu. Prohlíželi jsme si obrázky a vymýšleli příběhy. Knížku doporučuji pro všechny malé i velké vypravěče.

Mirečkův příběh (neupravená původní improvizovaná verze)je záměrně rozdělený do 4 kapitol.  A na Karlově mostě jsou vážně i kuřátka 🙂


Čvachtavý sníh

Jdeme bruslit. ,,Babi, já tě něco naučím, chceš? Koukej, tohle je takový zvláštní druh sněhu. Je hnědý, a když do něj dupneš, tak se rozstříkne. Ale nespleť si to s tím tvrdým, co vypadá jako čvachtavý, ale je ve skutečnosti zmrzlý. Jo a neboj, do bot ti nenateče.” ,,Miri, díky, to jsem ráda, že znám čvachtavý sníh.” ,,No to víš, ty mě učíš, abych nemluvil sprostě, tak já tě taky chci něco naučit.”

Velryba a vlaštovka

Čteme veselou knížku – Legrační dům . Je plná srandovních příběhů. Má milý jazyk – víte třeba, jak vypadá pidipidlík? Ne? No je menší než pidlík 🙂 A včera jsme si četli kapitolu Vlaštovka.

Míru vůbec neudivilo, že by malá holčička mohla být na střeše a povídat si s vlaštovkou. Zato jsem hned po čtení  dostala smršť otázek:

Je pravda, že Marie slaví svátek 12. září?

Přes jaké moře letěla vlaštovka?

Žijí ve Středozemním moři velryby? 

Jaký je to druh velryb?

Odpočívají vlaštovky na zádech velryb?

Budete to také zjišťovat? 🙂