Rok: 2021

in

Byl jsem za Jiráskem

Jsme na prázdninách v Broumově. Čteme opět  Macha a Šebestovou a Míra se dozví, že Jirásek bydlel v Hronově, což je z Broumova kousek a nutně se potřebuje do Jiráskova domečku podívat. Rodný dům jsme prošli dvakrát, prošmejdili jsme muzeum a zašli i na hřbitov k hrobu Jiráska.

Když jsme se večer vrátili domů, Míra vyběhl na zahradu a povídá sousedovi Martinovi: ,,Čau, sousede.” Martin: ,,Čau, Míro, tebe jsem tu celý den neviděl, kdes byl? Na koupališti?” ,,Ne, byl jsem se kouknout za Jiráskem.”

V parku je Jiráskova socha. Míra si v knihobudce, která je tady opravdu nádherná, vybral knížku a koupenou plácačku na mouchy využil jako hůlku. Při focení zaujal ,,postoj ala Jirásek”.  ,,Miri, ty budeš jednou spisovatelem.” ,,Ne, já na takový věci nemám čas, já budu zachránce a zachráním svět.” Přesto by tu nějaké literární pokusy už byly 🙂 

in

Ježíšek

,,Babi, na něco se tě zeptám o Ježíškovi, ale řekneš mi pravdu. Opravdickou. Ne to, co se říká dětem, slibuješ?”  Vážné dětské oči a nesmlouvavý výraz mi daly najevo, že není vyhnutí. ,,No, dobře, když to budu vědět.” Trošku jsem kličkovala.

,,Babi, já mám podezření, že Ježíšek dárky kupuje, že je nevyčaruje, je to pravda?”

Dost se mi ulevilo. 

Otázku zřejmě položil pod vlivem našich společných knižních chvilek. 

Na úžasnou knihu pana Kratochvíla jsem nezanevřela. Určitě ji přečteme ještě jednou o Vánocích.

in

Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my

Miloš Kratochvíl je autorem této krásné knížky s vánoční (i adventní tematikou). Četli jsme ji v červenci a vůbec nám to nevadilo 🙂 Text vyvolal velmi, velmi důležitou a vážnou otázku, při které jsem se vnitřně orosila :-). Knížku doporučuji: laskavý text, vtip, dětské vidění světa, milé ilustrace. 

,,Vyběhl jsem před dům a začal jsem chytat vločky na jazyk. První vločky jsou nejlepší. Jsou strašně dobé. I když nemají žádnou chuť. To mi na nich právě chutná!”

,,Asi jste se řádně postili, když vidíte zlaté prase, co?” zářil pan Vrána. A do toho se zase zapletla modlitba paní Vránové: ,,Bože, Bože! On natřel našeho Gustíka zlatou barvou na jmelí! Co si o něm ta němá tvář pomyslí?!”

 

in

To dáme, dědo!

Jedna z našich nejoblíbenějších knížek od Miroslava Adamce.

Malý kluk zažívá příběhy se svým vydařeným dědou, který myslí jen na to, aby se kluk mohl zdárně rozvíjet. 

Zasmějete se, pobavíte a vrátíte se do dětských let. Knížka obsahuje v závěru tři důležité vzkazy od autora – viz obrázek v galerii.

in

Čtení pro prvňáčky - Zuzana Pospíšilová

Dneškem je Míra druhák a to jsme nestihli ještě tři knížky pro prvňáky, které mám doma ve skříňce.

Co nás oba hodně, hodně, baví, jsou texty Zuzany Pospíšilové. 

Jasné, dětem srozumitelné texty, vyjadřující dětské obavy ze školního prostředí. Vtip, humor, napínavý děj. Dokázali jsme přečíst celou knížku na jedno nadechnutí.

Hurá do školy

Kapitoly jsou tak akorát dlouhé. Vtipný text, trošku napínavé. Krásně se dá pracovat s předvídáním. Text přímo vybízí ke kladení otázek. Na konci každé kapitoly je písmenkové luštění a otázky směřující k porozumění textu.

Příhody veselých prvňáčků

Příběhy orámované proměnami přírody během kalendářního roku. Začínají loučením ve školce a končí vysvědčením na konci první třídy. Nechybí napětí, téma rodiny, školy, kamarádů. Na konci kapitol jsou opět otázky k porozumění textu.

Kouzelná třída

Všechny díly jsme četli několikrát. Tentokrát za kapitolami nejsou otázky či jiné luštění, ale příběhy jsou napínavé a už během čtení nás napadala spousta otázek. Příběhy pokračují se stejnými postavami i ve druhé a třetí třídě.

Děti učí víla Jasmína. A díky kouzlům dokáže ve třídě vytvořit příjemnou atmosféru a děti si například můžou vyzkoušet jaké to je být želvou, létat, lézt v podzemí s krtkem…

Školní strašidlo

Napínavé příběhy prvňáčků, v jejichž třídě straší strašidlo – schválně jim strká do ruky a oni pak nemůžou pěkně psát a dělá další naschvály. Děti se s ním nakonec skamarádí, vymyslí mu jméno a strašidlo se s nimi začne učit. Doporučuji číst další díl Školní detektiv, který volně navazuje příběhy z druhé třídy.