Mireček vytvořil hru pro mě a pro Roberta. Když nám vysvětloval pravidla, ohradila jsem se, že moje příklady jsou těžší. ,,Babi, přece víš, že Robertovi to vůbec nejde, pořád dělá chyby, musí to mít lehčí, aby to zvládl.” Pak, když viděl, že počítám rychleji, povídá: ,,Babi, počkej chvíli, dej mu náskok, jinak to nemá cenu.” A takové soutěže máme každý den, celé jarní prázdniny. Asi se inspiroval vánočními prázdninami.
Znáte hru – Jak ukrást medvěda? Inspirujte se zde>>
Počítání patří mezi nejoblíbenější činnosti vnoučka. Pokud si dobře vzpomínám, začal někdy mezi 5. a 6. rokem. A mě moc bavilo pro něj vytvářet pracovní listy. Pracoval s nimi při cestě autem, vlakem, doma, nebo jsem mu je posílala v dopisech.
Přehled toho, co Míru bavilo a mě těšilo vytvářet najdete zde >>
V mobilu jsem objevila rok starou nahrávku (bylo mu 6 let), o které jsem nevěděla. Míra umí aplikaci sám obsluhovat. Zřejmě si hrál s panáčky na školu a učil je :-). Používám MP3 recorder.
Na pozadí monologu je možné slyšet radostné výskání mladšího brášky 🙂
V obalu na brýle už cca rok nosím papírovou žabku a jeden složený pracovní list z matiky. Mireček mi je tam tajně schoval při jeho odjezdu domů. Řekl mi pak, že mě budou chránit, když mi bude smutno.
Jakmile Míra dostane do ruky knížku – beletrii, řekne: ,,Čti.” Přesvědčit ho, aby četl on, se často dostává do roviny boje kdo z koho. Poznáte, z jaké knížky četl? Přikládám ilustraci 🙂
Nevíte a chcete vědět? Klikněte sem >>
Rád poslouchá povídání ,, o tom malinkatým panáčkovi”.
Včera si Míra vytáhl kartu z balíčku (Lucie Ernestová – Cesta k sobě) s tímto osobním poselstvím: Život mě baví. Co dělám, to dělám rád. Mám vnitřní sílu a chuť jít vlastní cestou. Což je tedy pro mě jasnou informací – Míra s naprostou samozřejmostí čte tajné vzkazy, šifry, texty v encyklopedii nebo na mapě 🙂
Na kartě je také napsáno: Jdu za svým snem a nebojím se obtížných situací. Říkám: ,,Míro, no to se mi o tobě nezdá, mám pocit, že ty se bojíš dělat chyby a řešit pro tebe neznámé věci.” Krátké zamyšlení a odpověď: ,,To neřeš.”
Ke kartám se vracíme ve chvílích, kdy nás samy zavolají.
Míra je u nás a učí se svou zamilovanou matematiku.
Ježíšek přinesl terč a magnetické šipky.
Vytvořila jsem pro Míru hry: odemykáním zámků >> losování >> porovnávání velikostí >> doplňování výsledků >> chyť krtka>>
Mohl si to zahrát i takto: Najdi zvířátka, na která se dá kliknout a splň úkoly >>
Míra chtěl sám vytvořit cvičení >>
Nejraději Míra pracuje zde >>
Vytiskla jsem QR kódy, když je Míra načetl, objevila se nápověda: Hledej tam, kde spí pejsek, nebo Zkus štěstí v knihovně…
Pak našel lísteček se zadáním:
Maminka koupila 14 jablíček. Z 10 jablíček uvařila přesnídávku. Mireček pak ještě 2 jablka snědl. Kolik jablíček zůstalo?
Na zemi leželo 18 kaštanů. Přišli 3 kluci a každý z nich si odnesl 5 kaštanů. Kolik kaštanů zůstalo pod stromem?
V mrazáku bylo 12 nanuků. Jeden záhadně zmizel. A každý ze 4 členné rodiny snědl jeden. Kolik nanuků zůstalo v mrazáku?
Schovala jsem příklady zvířátkům do bříška (koupeno zde >>)
V pracovním sešitě Poradím si s češtinou a matematikou jsou parádní typy příkladů.