Den: 9. 12. 2020
Sněhulák v mrazáku
Přijela jsem na návštěvu: ,,Babi, mám pro tebe sněhuláka.” ,,Míro, vždyť už není sníh.” ,,To nevadí, my jsme ho pro tebe schovali.”
Záchodové prkénko
„Míro, proč je zase na záchodě na zemi mokro?“ „Nevím.“ „Ty ses zase netrefil?“ „Ne.“ „To se nemůžeš soustředit? Proč u čůrání myslíš na kraviny?“ „Jenže babi, já myslím na hezký věci a ne na kraviny.“
Matka příroda
Ráno jsme šli venčit pejsky. Náš rozhovor: „Babi, máš peníze?“ „Nemám, nač je potřebuješ?“
„Na nanuka. Proč je nemáš?” ,,Nenapadlo mě to, abych je s sebou vzala.“ „A proč ti to neporadila matka příroda?“
Karel Čapek
Vyšehrad Míru láká a přitahuje pořád, už jsme se tam vraceli vícekrát. Pochopitelně, že jsem nemohla vynechat hřbitov a kostel. Na hřbitově jsem mířila k hrobu Karla Čapka, protože zná Dášenku a Josefa Čapka, protože Pejska a kočičku už viděl i v divadle.
Neřekla jsem mu, že tam tyto hroby budou, a když jsme došli k místu, kde odpočívá Karel Čapek, přeslabikoval si jeho jméno na náhrobku, v úžasu vykulil oči a povídá: „On fakt existoval?“ „No, jasně. A představ si, že byl spisovatel, kreslil, fotografoval a taky byl zahradníkem.“ „ A jak tohle prosím tě všechno stíhal? Psát Dášenku a ještě makat na zahradě? To fakt nechápu! Já bych mu tady chtěl něco dát.“ Přinesl uschlý list stromu a položil ho na hrob, prý na památku, že když byl ten zahradník, tak by se mu lístek líbil a snažil se místo trochu uklidit, aby to tam měl pan Čapek hezký. „Babi, to on je teď šťastnej, že? Když mu to tady někdo cizí, kdo ani není z rodiny, udělal pěkný, viď?“
Z lásky k Dášence vznikly dvě hry. Jedna o opravdické Dášence a jedna o té naší, vymyšlené.