Rok: 2021
Pedagogický talent
Mireček vytvořil hru pro mě a pro Roberta. Když nám vysvětloval pravidla, ohradila jsem se, že moje příklady jsou těžší. ,,Babi, přece víš, že Robertovi to vůbec nejde, pořád dělá chyby, musí to mít lehčí, aby to zvládl.” Pak, když viděl, že počítám rychleji, povídá: ,,Babi, počkej chvíli, dej mu náskok, jinak to nemá cenu.” A takové soutěže máme každý den, celé jarní prázdniny. Asi se inspiroval vánočními prázdninami.
Znáte hru – Jak ukrást medvěda? Inspirujte se zde>>
Dorazil nám balíček
V zásilkovně na nás čekal balíček. Míra ho celou cestu nesl se slovy: ,,Babi, ty jsi přece starší a nemůžeš si odebírat síly.” Dorazily další knížky na naše večerní čtení po telefonu.
Jedna knížka byla pouze v jednou exempláři a okamžitě se stala středem Mírova zájmu. Prohlíželi jsme si obrázky a vymýšleli příběhy. Knížku doporučuji pro všechny malé i velké vypravěče.
Mirečkův příběh (neupravená původní improvizovaná verze)je záměrně rozdělený do 4 kapitol. A na Karlově mostě jsou vážně i kuřátka 🙂
Čvachtavý sníh
Jdeme bruslit. ,,Babi, já tě něco naučím, chceš? Koukej, tohle je takový zvláštní druh sněhu. Je hnědý, a když do něj dupneš, tak se rozstříkne. Ale nespleť si to s tím tvrdým, co vypadá jako čvachtavý, ale je ve skutečnosti zmrzlý. Jo a neboj, do bot ti nenateče.” ,,Miri, díky, to jsem ráda, že znám čvachtavý sníh.” ,,No to víš, ty mě učíš, abych nemluvil sprostě, tak já tě taky chci něco naučit.”
Velryba a vlaštovka
Čteme veselou knížku – Legrační dům . Je plná srandovních příběhů. Má milý jazyk – víte třeba, jak vypadá pidipidlík? Ne? No je menší než pidlík 🙂 A včera jsme si četli kapitolu Vlaštovka.
Míru vůbec neudivilo, že by malá holčička mohla být na střeše a povídat si s vlaštovkou. Zato jsem hned po čtení dostala smršť otázek:
Je pravda, že Marie slaví svátek 12. září?
Přes jaké moře letěla vlaštovka?
Žijí ve Středozemním moři velryby?
Jaký je to druh velryb?
Odpočívají vlaštovky na zádech velryb?
Budete to také zjišťovat? 🙂
Babi, kdy umře vláda?
Jsme na procházce. Krásně chumelí. Bavíme se o tom, zda Míra pojede na jarní prázdniny k nám. Najednou se zeptá: ,,Babi, kdy umře vláda?” ,,Ve vládě jsou různí lidé, mladší, starší, každý umře jinak.” ,,Ach jo, to bude trvat.” ,,Co bude trvat?” ,,No, než otevřou dětem hřiště.” Vysvětlila jsem mu princip voleb. A že už budou na podzim. ,,Babi, to je za strašně dlouho. Já už bych chtěl mít ve škole tělocvik, nechápu, proč si nemůžeme zpívat, proč jsou zavřená hřiště pro děti.” A upřímně se rozplakal.