Po 14 dnech jsme sami. Mireček je doma. Pod stolem jsem našla dva zatoulané zažehlovací korálky – hit letošních Vánoc, za skříňkou zakutálenou kuličku z kuličkodráhy. U rádia složenou mapu bytu s cestou k pokladu. Na opuštěné autodráze stojí auto v myčce a před televizí schne modrá chobotnice z modelovací hmoty. Je tu smutno, ticho, uklizeno.
Manžel se ale nabídl, že udělá během chvilky nepořádek, bude vyžadovat pozornost a mít všetečné otázky.
Včera konečně nachumelilo. Míra si hned ráno postavil sněhuláka. Odpoledne jsme se za ním šli podívat – byl rozšlapaný. Míra si tedy postavil dalšího. Dnes jsme šli za Maxem II. kouknout – byl pobořený. Tak si Míra postavil dalšího a na rukavicích i oteplovačkách si přinesl psí hovínka 🙁
Počítání patří mezi nejoblíbenější činnosti vnoučka. Pokud si dobře vzpomínám, začal někdy mezi 5. a 6. rokem. A mě moc bavilo pro něj vytvářet pracovní listy. Pracoval s nimi při cestě autem, vlakem, doma, nebo jsem mu je posílala v dopisech.
Přehled toho, co Míru bavilo a mě těšilo vytvářet najdete zde >>
V mobilu jsem objevila rok starou nahrávku (bylo mu 6 let), o které jsem nevěděla. Míra umí aplikaci sám obsluhovat. Zřejmě si hrál s panáčky na školu a učil je :-). Používám MP3 recorder.
Na pozadí monologu je možné slyšet radostné výskání mladšího brášky 🙂
V obalu na brýle už cca rok nosím papírovou žabku a jeden složený pracovní list z matiky. Mireček mi je tam tajně schoval při jeho odjezdu domů. Řekl mi pak, že mě budou chránit, když mi bude smutno.
Jakmile Míra dostane do ruky knížku – beletrii, řekne: ,,Čti.” Přesvědčit ho, aby četl on, se často dostává do roviny boje kdo z koho. Poznáte, z jaké knížky četl? Přikládám ilustraci 🙂
Nevíte a chcete vědět? Klikněte sem >>
Rád poslouchá povídání ,, o tom malinkatým panáčkovi”.
Včera si Míra vytáhl kartu z balíčku (Lucie Ernestová – Cesta k sobě) s tímto osobním poselstvím: Život mě baví. Co dělám, to dělám rád. Mám vnitřní sílu a chuť jít vlastní cestou. Což je tedy pro mě jasnou informací – Míra s naprostou samozřejmostí čte tajné vzkazy, šifry, texty v encyklopedii nebo na mapě 🙂
Na kartě je také napsáno: Jdu za svým snem a nebojím se obtížných situací. Říkám: ,,Míro, no to se mi o tobě nezdá, mám pocit, že ty se bojíš dělat chyby a řešit pro tebe neznámé věci.” Krátké zamyšlení a odpověď: ,,To neřeš.”
Ke kartám se vracíme ve chvílích, kdy nás samy zavolají.
Míra je u nás a učí se svou zamilovanou matematiku.
Ježíšek přinesl terč a magnetické šipky.
Vytvořila jsem pro Míru hry: odemykáním zámků >> losování >> porovnávání velikostí >> doplňování výsledků >> chyť krtka>>
Mohl si to zahrát i takto: Najdi zvířátka, na která se dá kliknout a splň úkoly >>
Míra chtěl sám vytvořit cvičení >>
Nejraději Míra pracuje zde >>
Vytiskla jsem QR kódy, když je Míra načetl, objevila se nápověda: Hledej tam, kde spí pejsek, nebo Zkus štěstí v knihovně…
Pak našel lísteček se zadáním:
Maminka koupila 14 jablíček. Z 10 jablíček uvařila přesnídávku. Mireček pak ještě 2 jablka snědl. Kolik jablíček zůstalo?
Na zemi leželo 18 kaštanů. Přišli 3 kluci a každý z nich si odnesl 5 kaštanů. Kolik kaštanů zůstalo pod stromem?
V mrazáku bylo 12 nanuků. Jeden záhadně zmizel. A každý ze 4 členné rodiny snědl jeden. Kolik nanuků zůstalo v mrazáku?
Schovala jsem příklady zvířátkům do bříška (koupeno zde >>)
V pracovním sešitě Poradím si s češtinou a matematikou jsou parádní typy příkladů.
Míra píše do písanky a vůbec ho to nebaví. Říkám: ,,Míro, co by se muselo změnit, abys psal a bavilo tě to?” ,,To je jednoduchý, napiš to za mě, andílku.”